První létání

První start - několikátý pokus

   Tak dnes jsme byli poprvé létat a všichni přežili! Jen jeden z instruktorů si zřejmě někde trochu natloukl, protože při odjezdu kulhal. 

   Noc jsme strávili stejně jako před čtrnácti dny už na místě a ráno šli na to. Vzhledem k tomu, že na místě jsem byl jediný, kdo ještě neletěl na jejich úplně začátečnickém křídle, byl jsem první, kdo se dostal do vzduchu. Po krátké instruktáži, která se týkala v podstatě jen toho, jak odstartovat jsem stál na kopci. Vítr byl dost silný, takže prvních pár pokusů dopadlo tak, že mě padák táhl po zemi do lesa. Nakonec se vše povedlo a odstartoval jsem. Ukázalo se, že instrukce k letu opravdu nebyly třeba protože padák skoro ovládat nešel. I kdybych se sebevíc snažil s ním něco udělat, tak mě prostě donesl z kopce dolu a přistál se mnou. Na tomto padáku se létají skutečně jen první lety. Po čtyřech pokuse jsem byl přidělen k Antonovi, se kterým jsme se střídali na lepším padáku, který už ovládat šel, ale o to těžší s ním bylo něco podniknout. Strávili jsme tak mnoho hodin popobíháním proti větru, padáním a rozmotáváním zamotaného křídla. Až v průběhu odpoledne nám bylo dovoleno jít do poloviny kopce a zkusit si seběhnout ze svahu. V tu dobu už ale vítr skoro ustal, takže se nic zvláštního nedělo. Každopádně to bylo super a už se těším na další létání.

S tímto křídlem už se něco 

Další fotky

Lívanec party

V minulém týdnu jsme po Bramborák party a Smažák party navázali třetí podobnou akcí. Jak název příspěvku napovídá, dělali jsme lívance. Ač jsme se radili se zkušenou kuchařkou Aničkou, náš odhad kolik se toho asi sní byl hodně hrubý. Nakonec jsme jednoduše recept vynásobili deseti a výsledek je vidět na fotce. Nutno dodat, že se jednalo o kynuté těsto, a tak první hodinu smažení těsto suverénně stíhalo naše tempo smažení a v klidu dorůstalo. Ač to z fotek nevypadá, pozvaných bylo více než čtyřicet lidí a přišlo okolo třiceti. I když to mnohokrát vypadalo, že do nikoho už nenacpeme ani lívanec, tak se nakonec takřka vše snědlo.

Další fotky

Křest prváků na kolejích

Minulý týden jsme zavítali k medičkám na kolej, kde akorát probíhal křest prváků. Tato tradice se drží na mnoha kolejích a má různé podoby. Někde například jedno ráno běhají okolo koleje a zpívají, tady probíhá soutěž. Nejedná se rozhodně o nic, co se asi většině vybaví z amerických filmů, kde jsou nováčci různě ponižováni. Tady jednoduše utvoří týmy a na každém z devíti pater mají nějakou disciplínu, i když nutno dodat, že některé z nich byly docela vydatné. Hned na druhém byli celí zliti různými avivážemi a posypáni moukou. Jinde vybíraly nějaký humus z kbelíku, nebo pojídali odporně vypadající kaši. Prostě sranda.... pro diváky....

Česká prezentace

   Pro neznalé, jedná se o akci pořádanou obvykle v klubech a barech, kam zástupci jedné či více zemí přinesou jejich tradiční jídlo, aby návštěvníci mohli ochutnat, během večera proběhnou prezentace všech zemí a vše je zakončeno afterparty. Prezentace jsou koncipovány tak aby pobavily i poučili a země se samozřejmě trochu hecují, kdo bude mít lepší jídlo i program.

  Před dvěma dny proběhla prezentace Indie, Thajska a České republiky. Vzhledem k tomu, že Čechů nás tu je kolem dvaceti, Indové tři a Thajka jedna, byly podmínky poněkud nerovné. Ale to kdo má lepší prezentaci je až druhořadé. Jak indická, tak thajská byly povedené. My jsme využili naši lidskou kapacitu a zkušenosti, protože stejné prezentace probíhají i v Praze. Na českém stole tak byl bramborový salát, bramboráky, štrůdl, buchty, bramborové knedlíky s cibulkou, Becherovka, domácí slivovice a samozřejmě chléb se solí. Samotnou prezentaci jsme pak i přes drobné technické problémy v pohodě zvládli. Měli jsme živý hudební doprovod na klávesy a na závěr jsme si všichni zazpívali s kytarou.

Po prezentaci jsme se asi
hodinu fotili snad se všemi v klubu

Kde jinde začít

   Když jsem sem jel, počítal jsem s tím, že se tu určitě naučím mnoho nových věcí. Kromě jazyka a akademických znalostí jsem si brousil zuby na nějaký sport. Nejvíce mě lákal parkour (ne ten na koních) a přemýšlel jsem i nad nějakým bojovým sportem. Na parkour jsem se skutečně dostal, ale ten na tuto zimu zrušili, protože přestavují budovu, kde je tělocvična. To mě hodně rozladilo, protože těch pár prvních hodin bylo opravdu excelentních. Minulý týden se mi ale naskytla ještě mnohem zajímavější možnost. Kamarádka jen tak mezi řečí prohodila, že se chce zapojit do místního leteckého klubu. Hned na první hodině mi zjistila, že cizinci se mohou také přidat, takže už minulý víkend jsem se byl podívat na jejich chatce, kde se létá a vypadá to, že bude sranda.

   Klub se zabývá létáním na paraglidech a rogalech. Mě osobně zajímá paragliding, ale rogalo si možná také zkusím. Hned během první návštěvy místa, kde budeme létat jsme si zkusili manipulaci s rogalem a trochu jsme s ním popoběhli po rovině. Vzhledem k počasí zatím nedošlo na nic jiného. Během čtrnácti dnů bychom si ale prý mohli zkusit první let. Samozřejmostí tu je teoretická příprava včetně meteorologie. Na druhou stranu podmínky jsou tu trochu tvrdší. Prý do -15°C je létání v pohodě, v -20°C už je prý zima. No jo no, jsem na Sibiři.... Pilotní licence, papíry na padák, nebo něco podobného, jako ve většině Evropy tu samozřejmě vůbec neexistuje. Naštěstí alespoň pojištění tu znají, ale doufám, že to zrovna nebudu potřebovat.

Ubytování u kopce

Přidat popisek

Tomský pivovar Kruger

   Tohle byla prostě exkurze do pivovaru. U nás máme samozřejmě hezčí a větší. Za zmínku stojí to, že byl založen Němci a mimo jiné tu vaří "Český džbánek". Prý sem jezdí nějaký Čech, aby jim radil, jak dělat české pivo. Zajímalo by mě, jestli mluví špatně česky, neumí vařit pivo, nebo Rusové něco kazí, ale prostě to není ono.....

Sortiment

První sníh

   Tyto fotky jsem už dával na Facebook, ale pro ty, kdo na něm nejsou je dávám i sem. Byly pořízeny 9. října po cestě do školy. Od té doby sice ještě sníh několikrát roztál, ale už to nevypadá, že by se vzdal na více než pár hodin. Dnes zrovna napadlo pár centimetrů. 

Smažák party

To zdaleka není všechno....

   Vzhledem k tomu, že na koleji se nesmí pít, což trochu omezuje možnosti, na co lidi nalákat, aby se sešli a seznámili, udělali jsme už asi před třemi týdny bramborák party. Během ní jsme usmažili asi 10 kg bramboráků a nakrmili více než 30 lidí. Nic nezbylo. Minulý týden proběhla další podobná akce tentokrát s opravu českou specialitou a to smaženým sýrem. Měli jsme asi 6 kg sýru, ale upřímně jsme opravdu neudali všechno. Každopádně povedená akce. Další jsou v plánu lívanec party a chlebíček party, tak snad budou také úspěšné.

Divadlo 2Ку

Jeviště foceno z balkonu

   Minulý týden jsme se byli podívat v místním loutkovém divadle. Nejednalo se ovšem o žádnou scénu ve stylu Spejbla a Hurvínka. Celé divadlo je v chalupě mezi rodinným domy, kam už ani asfaltová cesta nevede. Středoevropan by tu divadlo rozhodně nehledal. Kasa tu není, vstupné se platí při příchodu nebo odchodu dřevěné loutce, která na tebe pokyvuje hlavou, ale peníze rozhodně nehlídá. Oficiální kapacita divadla je 30 lidí, ale funguje to tak, že lidé prostě přicházejí dokud se vejdou. Celý interiér je ze dřeva, po zdech a stolech je mnoho různých figur, které si spolu povídají a hýbou se. Samotnému představení jsem sice moc nerozuměl, ale i tak se mi líbilo, protože jsem obdivoval chlapíka, který hrál s loutkami. Vždy měl sice jen jednu, ale on sám byl součástí scény a s loutkou si povídal. Na loutkách bylo krásné, že uměly hýbat hlavou, očima, rukama a dokonce prsty. Na tomto divadle je nejzajímavější, že úplně všechno včetně domu a loutek je dílem právě toho pána, který to divadlo hraje. Vzhledem k tomu, jak vypadal prostor scény, není těžké tomu uvěřit, protože vše nasvědčoval tomu, že to je zároveň jeho domov.

Divadlo

Balkon

Normální ruská kolej

Ruská kolej

   Před časem jsme konečně měli možnost navštívit skutečné ruské koleje. Te ve které momentálně bydlím já je totiž stále ještě nadstandard. Obrázek mám sice jen jeden z chodby, protože mi přišlo hloupé tam chodit a všechno si fotit, kvůli tomu, jak je to tam ošklivé.

   Jedná se v podstatě o stejnou budovu, v jaké teď bydlím já, a z venku rozdíl vůbec není poznat. Podívej se ale na fotku mého pokoje v galerii a představ si, že tam nebydlí tři lidi, ale čtyři a ještě tam je pračka a sporák, protože na koleji není ani prádelna, ani kuchyně. Viděl jsem tam zatím jen dva pokoje a ty jsou sice opravdu naplněné, ale jejich vzhled a čistota závisí jen na jejich obyvatelích. Není to tak, že by tam byly všechny stěny plesnivé a všude běhal hmyz a hlodavci. Jen společné prostory vypadají fakt hrozně. Jestli tě právě napadlo, kolik se za něco takového platí, tak při současném kurzu to je okolo 80 Kč za měsíc a opravdu mi tu nechybí žádná číslice.

JJ, už něco píšu.....

   No jo no, tak jsem sem pár dní nic nenapsal no.... :-) Vzhledem k tomu, že už z několika stran jsem slyšel stížnost na moji bloggerskou neaktivitu, těší mě, že to tu alespoň někdo čte. 

   Vzhledem k tomu, že škola je v plném proudu a počasí už odpovídá pražské zimě, tak se četnost velkých akcí a výletů poněkud snížila. Zároveň jsem se tu už zabydlel, takže mi spoustu věcí přijde jako normální a nenapadne mě je sem psát. Budu se snažit sem občas něco i nadále přidávat. Bude to ale spíše po "dávkách" tak jako teď, protože psaní není tak úplně můj koníček a nedokopu se k tomu každý den. Každopádně ale děkuji za pozornost.... :-)