Novosibirsk

Památník 2. světové války

   Už delší dobu využívám síť CouchSurfing a v poslední době jsem ještě přišel na chuť stopování. V Rusku jsem ale ještě ani jedno nevyzkoušel, a tak jsem se rozhodl využít minulý víkend. Ne cestu se ke mně připojila ještě moje ruská buddy* Anna, která ještě nikdy ani jedno nezkusila a doma prý ani neřekla, že pojede stopem. Novosibirsk jsem vybral protože je pouhých čtyři až pět hodin cesty z Tomsku, což z něj dělá spolu s Kemerovem jeden z nejbližších cílů.

   Každopádně stop byl naprosto skvělý. Chtěl jsem si udělat fotku, jak stopuji v Rusku, ale to jsem nestihl. Asi třetí auto nám zastavilo a vzalo nás. Byl to mladý pár z nedalekého Seversku. Po cestě si s námi ještě zajeli několik kilometrů, aby nám ukázali místní památník druhé světové války, při čemž se jim podařilo dvakrát trochu zabloudit.

Ano, jsme v Rusku :-)

   Mnoho lidí jistě vidělo kompilace na Youtube "only in Russia", nebo něco podobného, kde jsou kromě jiného záběry, jak se najednou z lesa vynoří nějaká obrnění příšera a vjede na silnici. Myslel jsem si, že to jsou ojedinělé situace, ale asi ne. Poprvé jsem jel autem v Rusku mimo město a už jsme se s jednou takovou potvorou málem srazili. Prostě se z poza náklaďáku najednou vynořil obrněný transportér. Řidič to nijak nekomentoval, takže to tady bude asi normální. Jak asi všichni tuší tak na východ od Uralu mnoho dálnic není. Myslím, že jedna, která má asi 200km a je hodně daleko od Tomsku. Jsou tu silnice odpovídající zhruba naší první třídě, ale s horším povrchem. Povolená rychlost tu je mimo město 90km/h, tolerance je 20km/h a prostým ruským součtem dostaneme cestovní rychlost okolo 150km/h. Radary tu opravdu nejsou. Každopádně stopnuté auto nás zavezlo ve zdraví až přímo k zoo, což byl náš první cíl.

   Ne že by mě zoo nějak moc zajímaly, ale Anna tam chtěl jít a já slyšel, že v Novosibirsku stejně není co dělat, tak jsem souhlasil. Mě úplně stačilo, že jsem si tu vyzkoušel první stop a že jsme se chystali strávit večer s CouchSurfery. Na zoo tu není nic neobvyklého. Měli tu mnoho krásných výběhů, ale bohužel i několik takových, kde mi těch zvířat bylo opravdu líto.

   Největší zajímavostí Novosibirsku je, že je jedním z nejrychleji rostoucích měst. Od jeho založení k dosažení populace 1 000 000 obyvatel to trvalo pouhých 70 let. Tento fakt naznačuje, že toho tu opravdu není moc k vidění. Hezké náměstí a pár parků. Nějaké dvě hodiny nám bohatě stačily.

Novosibirské moře

   Naštěstí večer jsme strávili u Denise a Anny(shoda jmen), kteří bydlí na předměstí, kde jsou koncentrovány univerzitní budovy a oblast byla vystavěna jako elitní ruské vzdělávací a vývojové centrum. Tu noc u nich trávil ještě jeden dobrodruh z Ameriky, který už tři roky stopoval Evropou a Asií, takže bylo rozhodně o čem se bavit. Druhý den nás pak Denis vzal na výlet na kolech po okolí, což byla naprostá paráda. Cyklistika je tu očividně velmi populární, protože po lesích je celá řada cestiček a některé z nich by se daly oz rozpaků za "single tracky". Zajeli jsme se podívat na pláž u Novosibirského moře, což je na naše poměry opravdu obrovské jezero a dokážu si představit, že v létě bych se tu opravdu mohl cítit jako u moře.

   Zpátky do Tomsku jsme se už vraceli autobusem, protože jsme chtěli mít jistotu, že se vrátíme v čas.


*buddy - v prostředí výměnných studentů místní člověk, který se stará o přijíždějícího zahraničního studenta.

Další fotky v galerii