Místo výuky minulý pátek jsme měli organizovaný výlet do nedalekého skanzenu. Pod pojmem nedaleko se v zde rozumí asi čtyři a půl hodiny autobusem. Samozřejmě dálnice zde není, takže se jelo po dvouproudé asfaltce, která by u nás zapadla asi tak na úroveň silnice druhé třídy. To ovšem místním řidičům nevadí, a tak se zde předhánějí kamiony s autobusy a několikrát jsme tak předjížděli třeba i dva kamiony naráz. Ač jsem seděl docela vzadu, díky zrcátku nad řidičem mi neuniklo, že při cestě stihl sníst několik jídel a vyřídit mnoho telefonátů. Něco jako "kolečka", nebo čipy tu šoféři očividně buďto nemají, nebo jsou zde o mnoho volnější zákony, protože pauzy našim zvyklostem rozhodně neodpovídaly. Naštěstí jsme dojeli bez problémů a mohli si v klidu užít místní skanzen.
Název Томская писаница je odvozen od rytin v kameni, které se tu nacházejí nad řekou. Některé z nich jsou opravdu hezké, bohužel ale před tím, než zde zbudovali skanzen a začali skálu hlídat, stihlo se tu zvěčnit nemálo současných "umělců". Ve skanzenu jsme měli příležitost prohlédnout si celou řadu staveb od doby bronzové po ne až tak dávnou minulost včetně interiérů a vybavení. Tato exkurze se mi moc líbila, jediné co to kazilo, byla místní mini zoo, kde bylo vidět, že zvířata nejsou zrovna ve vyhovujících podmínkách a některých z nich mi bylo vyloženě líto.
Cesta zpět trvala ještě asi o hodinu déle, protože jsme potkali pár menších kolon. Řidič tak měl příležitost kromě svých několik zkonzumovaných svačin a vyřízených telefonátů také vykouřit pár cigaret, což zvládal vždy, jakmile autobus na chvíli zastavil v koloně. Při té příležitosti také vždy zkontroloval něco u kola, což v nás budilo velkou důvěru v kvalitu autobusu. Každopádně i zpět jsme dorazili bez problémů a doufám, že se zase brzy podívám někam do okolí Tomsku.
Žádné komentáře:
Okomentovat