Dnes jsme se vydali na další akci. Tentokrát nebyla organizována školou, ale lidmi z Buddy Building Clubu, kteří se tu o nás starají. Stejně jako při minulém výletu se ani tentokrát doprava neobešla bez zpestření. Na místo vyrážely autobusy z nedaleké zastávky, kde se nás sešlo asi patnáct. Kromě nás tu bylo i několik desítek dalších cestujících, kteří očividně mířili stejným směrem. Pravidelná "mašrutka", která tu jezdí má kapacitu okolo třiceti lidí, takže ta se okamžitě naplnila. Řidič na dotaz "Kdy pojede další?" odpověděl zcela v klidu "Až přijede." Po nějakých dvaceti minutách skutečně přijel autobus přesně na čas, jak řidič předpověděl. I když to tentokrát byl velký autobus, během několika minut byl naplněný k prasknutí. Z naší skupiny jsme se vešli jen čtyři a to tak, že já jsem byl úplně poslední a stál jsem na nejnižším schodu přímo za dveřmi. Na tuto událost se vydalo mnoho lidí, a tak jsme se brzy ocitli v zácpě. Autobus jel krokem, takže jsme v klidu zaplatili a vydali se po svých. Kromě nás tak učinilo i několik dalších cestujících. Zbytek skupiny se vydal dvěma txíky, při čemž jeden jeden to vzdal hned na začátku zácpy a nechal cestující jít pěšky a druhý kolonu předjel po krajnici a nějak je tam tedy dopravil.
Праздник топора znamená v překladu "Svátek sekery". Na místě bylo mnoho stánků s jídlem, řemeslnými produkty, atrakce pro děti a několik pódií, kde hrála muzika a tančilo se. V jedné zóně pak bylo mnoho řemeslníků, kteří zde tvořili rozmanitá díla ze dřeva. Se sekerou ale nepracoval nikdo. Z místních pochutin jsme tu ochutnali likér připravovaný z hub, místní med a medovinu, nebo semena z borových šišek. Celkově to byla moc hezká akce, ale kromě sortimentu se nijak zvlášť nelišila od našich poutí a trhů, takže nevím, co bych ještě psal.....
Žádné komentáře:
Okomentovat