První krůčky v Tomsku

   První týden na Sibiři utekl tak tu mám pár dalších postřehů a zážitků. Nejdříve ale pár vět k tom, kde to vlastně jsme. Tady: mapa. Žije tu asi 400 000 obyvatel. Tomsk se považuje za studentské město, což jsme neměli šanci ověřit, protože jsou všichni na prázdninách, ale vzhledem k tomu, že tu je devět univerzit, tak na tom asi něco bude. Tomsk byl dříve jedním z uzavřených měst, kam byl vstup povolen pouze za určitých podmínek, ale to už není. Takovéto omezení, ale stále platí v sousedním Seversku, který se nachází asi 15 km od Tomsku. Údajně se zde obohacuje uran pro nukleární zbraně. Snad nás tam vezmou na exkurzi. :-)

Můj pokoj

   Jsem na koleji Arkadiya Ivanova (Street view). Kdo zná Masarykovu kolej v Praze, tak ta moje je něco podobného v ruském podání i co se srovnání s ostatními kolejemi týče. Bydlí se tu v buňkách přičemž v každé je jeden jednolůžkový a jeden dvojlůžkový pokoj, koupelna a záchod. Kuchyně jsou společné pro patro. Chodí nám tu uklízečka, která je velmi pečlivá a dokonce mi mizí i bordel ze stolu. Zatím jsem nepřišel na nic dalšího, co by mizelo, tak doufám, že to tak zůstane. Co se dalšího vybavení koleje týče, máme tu vše, co potřebujeme, a myslím, že nám nic chybět nebude. Pokud jde o zabezpečení, tak to tu je velmi kvalitní. Každé vcházejícího/vycházejícího kontroluje ochranka. Při odchodu se odevzdává klíč výměnou za kartičku a obráceně. Každá návštěva musí u ochranky nechat nějaký doklad totožnosti a nesmí se zdržet déle než do jedenácté hodiny večerní. Kromě toho je ve všech prostorách koleje zákaz konzumace alkoholu. Ten se samozřejmě nedodržuj

e, ale rozhodně tu nebudou žádné velké party, což je škoda.

Matička Rus posílá
syna do Boje

   To by bylo bydlení, tak hurá na něco zajímavějšího. Co si představíš, když se řekne: Rusko, Tomsk, nebo Sibiř? Řekl bych, že asi nejběžnější asociace budou vodka, opilci, bordel, šílení řidiči, permafrost, komáři, ušanky, válenky, medvědi.... Tak to vezmeme popořadě. S vodkou jsem se zatím setkal jednou, když jsme si koupili jednu flašku. V supermarketech je rozhodně větší výběr, ale rozhodně se tu nepije místo vody. Kromě toho tu platí zákaz konzumace alkoholu na všech veřejných místech. Ten se samozřejmě porušuje, ale rozhodně ne ve velkém. Každopádně tu neexistuje vzít deku, pár piv a vyvalit se v parku. Večer je samozřejmě alkohol vidět častěji, ale také se to nepřehání.

   Co se pořádku týče, tak Rusové opravdu nejsou zrovna na vysoké úrovni. Něco jako tříděný odpad se dá najít jedině na některých nádražích a letištích a i to je jen pro turisty. Stejně to pak sesypou dohromady. Ulice na první pohled nepůsobí špinavě, ale po pár hodinách chození po městě si člověk začne všímat, že

tu a tam se něco válí. Dále při pohybu po městě občas zarazí různé očividné nedodělky a zanedbané věci. Myslím, že v tomto směru je představa o Rusech celkem správná.

   Pokud jde o provoz, tak jsou tu mnohem častěji vidět různí piloti než u nás, a na křižovatkách to občas vypadá dost vesele, ale na druhou stranu, zatím se mi nestalo, že by mě nějaké auto ohrožovalo, a na přechodech mě řidiči vždy pouštěli. Skladba aut je tu ze středoevropského pohledu celkem normální až na častý výskyt Lad a Žigulíků a svérázné autobusy a tramvaje. Nezvyklé tu je, že asi třetina až polovina aut tu má volant napravo.

Romantický pohled
na požár/únik něčeho

   Ač jsme o trochu severněji, než Česká republika, počasí tu máme opravdu letní. Denní teploty několik dní překračovali 30°C a i teď se pohybují nad 25°C. To nahrává představě o nekonečných hejnech komárů, ale ani ti tu nejsou. Vzhledem k tomu, že je léto, tak jsem ještě neměl p

říležitost ověřit, jestli se tu nosí válenky a ušanky, ale bylo mi řečeno, že válenky ne a ušanky občas. A medvědi ve městech nejsou. :-)

   Teď dámské téma, nakupování. První věc, bez ruštiny to je občas opravdu fuška. Nejběžnějším typem obchodů s potravinami a drogerií jsou prodejny s pultovým prodejem. Těm se zatím vyhýbám, protože moje slovní zásoba je na to příliš malá a nakupovat stylem "это, не это, это" se mi fakt nechce. Pak tu jsou běžné supermarkety, některé mají otevřeno dokonce 24h, a zde se dá bez problémů nakoupit víceméně vše jako u nás. Je tu ale pár zajímavostí. Třeba mražené pelmeně, houby, lesní plody a některé další potraviny, které se ale prodávají na váhu. Prostě si lopatičkou nabereš z mrazáku a zvážíš jako ovoce, nebo zeleninu. Naši rodiče by pocítili závan nostalgie při pohledu na mléko v sáčku. V sekci s konzervami je mohutně zastoupeno Hamé, což pro nás není nic zvláštního, ale tady bych to nečekal. Ve větším měřítku se tu prodávají ryby jak chlazené, tak mražené. Rusko sice moře má, ale s ohledem na polohu a dostupnost Tomsku, mám dojem, že u nás budou mořské ryby asi čerstvější. V regálech se tu dá najít kromě Kozla, Plzně a několika dalších českých značek piv také třeba "Český džbánek", který se vaří asi 100m od naší koleje, "Praha", nebo "Žatecký gus". Smysl pro humor rozhodně mají....

   Nevím, jestli toto platí i pro cestovní vízum, ale my tu máme povinnost, jakmile někde trávíme více než 5 dní, se "zaregistrovat" na místním úřadě. Pro nás to tu zařizovala škola. V pondělí jsme v doprovodu našeho koordinátora došli do kanceláře, kde nás měla čekat paní, který to vyřídí. Ta tam nebyla, šli jsme tedy jinam. Tam jsme odevzdali pasy a obdrželi informaci, že pasy budou v druhý den. Druhý den jsme přišli k té paní, která tam v pondělí nebyla. Ta na nás koukala, jak si to představujeme, že tak rychlé to není, že máme přijít v pátek. V pátek ráno jsme za ní přišli. Opět nám bylo vysvětleno, že je to hrozně náročný proces, který vyžaduje čas a bylo nám řečeno, ať přijdeme za dvě hodiny za tou druhou slečnou, které jsme odevzdávali pasy. Když jsme tam za daný čas přišli, bylo nás pět. Tři jsme pasy skutečně dostali, ale jednomu člověku řekla, že jeho pas je ještě na nějakém úřadě, ale že je všechno v pořádku a druhém, že ten jeho je v nějaké kanceláři ve škole, ale že ta je prý zamčená. Vzhledem k tomu, že bez pasu není možné si koupit SIM kartu, hned po opětovném získání psů jsme se vypravili do pobočky jednoho z místních operátorů. Přišlo nás tam deset. Obsluha čítající asi sedm zaměstnanců měla k dispozici dva terminály, ale ujal se nás jen jeden člověk. Při jeho tempu 5-7 minut na osobu to byl fakt fičák. Každopádně s funkčními telefony už jsme opět plnohodnotnými členy společnosti a zároveň za sebou máme první kontakt s ruskou byrokracií.

Street workout a parkur

   Teď zase něco pro sportovce. Zatím to vypadá, že sportovní vyžití tu bude více než dostatečné. Spektrum provozovaných sportů je v podstatě stejné jako u nás, ale je tu jedna zajímavost a to je street workout. Takřka na každém kroku je možné tu narazit na hrazdy, bradla, žebříky a další hračky. Velkou parádou je pak takovéto "hřiště" u řeky.

   Abych to shrnul, stále se mi tu líbí, ale stále zjišťuji další a další odlišnosti mezi mojí představou Ruska a realitou. Jediné stereotypy, které zatím opravdu obstály jsou byrokracie a nepořádek spojený s nedbalostí, zanedbaností, nebo možná leností. :-)

   Do galerie jsem přidal další fotky: Galerie. Budu je přisypávat průběžně vždy sem. Nebudu tvořit žádné oddělené složky.